zpět
Hrdelní soud
Pro nás rozhodující soudy v Budišově a Tasově byly restrikcí roku 1729 zrušeny
a tak se Budišovské panství ocitlo v působnosti Křižanova.
Již od poloviny 14. století se od Žďárského hrdelního soudu osamostatnil soud
Křižanovský. V roce 1729 se jeho obvod podstatně rozšířil. Restrikcí Karla VI.
zaniklo několik sousedních hrdelních soudů, z jejichž obvodů byla část vesnic
připojena ke křižanovskému hrdelnímu soudu. Obvod tvořilo městečko Křižanov a
vsi Horní Bory, Jívoví, Kadolec, Kundratice, Ořechov, Sklené nad Oslavou, Radenice,
Sviny a Dobrá Voda z panství Křižanov. Městečka Budišov a Tasov a vsi Hodov,
Kamenná, Nárameč, Oslava, Holubí Zhoř a díl Studnic z panství Budišov. Městečko
Strážek a vsi Bojanov, Jemnice, Dolní Libochová, Horní Libochová, Moravec,
Pikárec, Radkov a Veleboř z panství Moravec. Vesnice Habří, Moravecké Janovice,
Meziboří, Mitrov, Moravecké Pavlovice, Radňoves a Nová Ves ze statku Mitrrov.
Panství Budišov sice územě s křižanovským panstvím nesouviselo, náleželo však
stejně jako Křižanov, na rozdíl od bližší Velké Bíteše, k brněnskému kraji.
Rozsudky v té době byly tyto: šibenice, veřejné práce, vymrskání z panství,
pevnostní práce, trhání kleštěmi, upálení, lámání kolem, utopení, stětí mečem,
zmrskání u pranýře, vypálení cejchu, zahrabání a probití kůlem, sekání rukou,
sekání prstů, přibití k pranýři za jazyk, čtvrcení atd. Někdy došlo na jejich
kombinace.
Fragmenty tehdejších soudních procesů se zachovaly nejlépe ve Velké Bíteši, proto
několik poznámek odsud. Roku 1729 dostal před velkobítešský hrdelní soud Jan Rouš,
syn svobodníka ze Zhoře, který bodl nožem Šimona Svobodu. Územě náležel proces do
Křižanova, soud však proběhl a byl uzavřen ve Velké Bíteši. Obviněný byl propuštěn
na reverz, v němž slíbil, že se nebude mstít za uvěznění, zaplatil právu útraty
15 zlatých a 40 krejcarů, zraněnému musel zaplatit 20 zlatých odškodného a navíc
zaplatit lazebníka, který zraněného léčil.
Po roce 1570 byly v Bíteši za čarodějnictví souzeny například: z Tasova Dorota
Vitoušková ; z Čikova Dorota Doležalová, Lída Kundelová, Dorota Bimková; z Jasenice
Markéta Koutná, Dobšová, Markéta Ťuhýkalka ; z Březky Marta Doležalová. Všechny
soud vinil za moření či umoření lidí nebo dobytka, oslepení lidí, odnímání kravám
mléka a slepicím vajec.
K největšímu pronásledování čarodějnic došlo na Náměšťském
panství v 80.letech 16.století, kdy byl majitelem na tomto panství Jan starší ze
Žerotína, významný českobratrský šlechtic a nejvýznamější složkou v Bíteši majetní
nekatoličtí měšťané. Zdejší procesy tedy nemohly v žádném případě souviset s
rekatolizací.
1752 zanikl Velkobítešský soud a od 21. ledna 1754 byly císařovnou tyto soudy na
Moravě zrušeny a zůstaly pouze v královských městech
JGR 2007
zpět
